Turecko '97 - Dobré rady

R A D Y A P O S T Ř E H Y Z C E S T

DOPRAVA A CESTOVÁNÍ

Doprava v Turecku je zcela odlišná od naší. Vlaky zde hrají roli minoritní, zato je nesmírně rozvinutá doprava autobusová. Vystoupí-li člověk na autobusovém nádraží, turecky zvaném otogar, v okamžiku u sebe má jednoho nebo více nadháněčů, kteří se ho ptají kam má namířeno. Činí to většinou lámanou angličtinou. Stačí říct jméno místa, kam se člověk chce dostat a všechno ostatní jde jako na drátkách. Náhončí ho rychlým krokem vede ke kanceláři společnosti, jejíž autobus právě jede, nebo k nějakému z mikrobusů (turecky dolmuş). Autobusy jsou velmi rozdílné velikosti - od luxusních evropských velkoautobusů (do nic h se na delší jízdy kupují místenky), přes autobusy střední velikosti (asi jako naše Městská hromadná) po mikrobusy, které mají standardní zevnějšek i vnitřní úpravu. Pak jsou zde typické žluté taxíky s nápisem taksi. Velký a pro nás příjemný rozdíl spočívá také v tom, že na jakýkoli autobus je možno si na silnici mávnout a on, pokud může, zastaví. Ze dveří vyskočí pomocník řidiče, nakládá zavazadla, noví cestující nastupují, pomocník se rozbíhá, naskakuje do rozjíždějícího se autobusu, dveře se zavírají a jede se dál. Celá operace trvá asi minutu. Platí se za jízdy. U dlouhých jízd moderními autobusy pomocník mimo vybíraní peněz či kontrolování jízdenek a nakládání zavazadel plní u nás neznámou funkci. Co chvíli vytahuje z ledničky vodu v kelímcích a někomu ji dává (občas si vzpomene i na nás). Mimoto jednou za čas projde autobusem a nalévá do kelímků kolu, nebo v balíčcích rozdává keksy nebo koblížek. Na začátku jízdy, nebo po odpočinkové zastávce obejde cestující a každému naleje na ruce z láhve kolínskou vodu. Taxíky jsou zde přirozeně nejdražším druhem dopravy, ale cenový nepoměr není tak křiklavý jako u nás, protože když se to tak vezme, do jisté míry podobnou službu poskytují i autobusy.

CO SI NABALIT S SEBOU:

Několik tipů podle toho co jsme si vzali my:
- Co se týče teplého oblečení, doporučoval bych jen větrovku (podšitou). Tu jsme také měli a na "normální" cestování bohatě stačila. Pokud se ale chystáte do hor, pak si určitě vemte i svetr a dlouhé kalhoty (rifle) - ty se budou hodit i při návštěvě mešit. Ve významějších mešitách je mít nemusíte, protože Vám půjčí sukno, pokud budete mít kraťase. Do mešit se chodí bosky.
- Boty jsme měli každý jen dvoje: Na chození po památkách sandály a po horách pohorky.
- Plášťenku jsme neměli.
- Každý měl dvě plastové dvoulitrové láhve na pitnou vodu (potřeba v horách, jinak stačila jedna).
- Baterku měli dva lidé (z šesti)
- Karimatku jsme měli obyčejnou (ne alumatku)
- Stany jsme měli tři - pro dva lidi jeden.

- Vařili jsme na benzínovém vařiči v kotlíku nebo ešusu.
- S sebou jsme měli anglicky psaného průvodce: Turkey - a Lonely Planet travel survival kit.

JÍDLO

Takřka kdekoliv se dá koupit ekmek (veka, náhrada chleba) a něco k ní - sýr, nutela, marmeláda,... - to byla také naše nejčastější strava. Jinak jsme si vezli suroviny na vaření velkých jídel z domu, ale dají se také dokoupit.

FINANCE

Celý zájezd nás přišel na devět tisíc na osobu (tři týdny) - Polovinu jsme proměnili na cestovní šeky VISA a z druhé zaplatili cestovní výdaje ( vlastní cesta do Istanbulu, měsíční vízum - 10 dolarů).

GO25 - Mezinárodní cestovní průkaz pro mládež (Internacional Youth Travel Card)

Karta pro studenty mladší 26 let; umožnuje držiteli získat slevy (mnohdy i 100%) na vstupy do historických památek, kulturních a sportovních zařízení. V Turecku jsme se na ni dostali skoro všude a rozhodně se nám vyplatila (někdy jsme dokonce měli pocit že je snad magická...), navíc jsou na ni slevy i v různých obchodech, restauracích a muzeiích v ČR. Průkaz GO25 je vydáván od roku 1975 pod záštitou UNESCO Federací mládežnických cestovních organizací FIYTO (Proto někdy bývá označována jako FIYTO).
Kartu ISIC jsme měli také - jsou na ni slevy třeba na vlak (který jsme ani nepoužili), ale vstupy jsou jen za studentskou cenu (za GO25 jdete zdarma).

U nás si ji můžete koupit v prodejnách GTS Intenational a CKM Travel.

DALŠÍ POSTŘEHY

V Turecku je časový posun - o hodinu více.
Pokud budete chtít telefonovat domů, tak si kupte na místě telefoní kartu. Je to mnohem výhodnější než telefonovat na účet volaného.
Je dobré schovat si někam mimo doklady kopii pasu - pro případ odcizení dokladů.
Do Turecka jsme jeli autobusem se společností Bohemia Express (tel. 02/270367, 277451, 747963)

Další informace můžete najít také na:
http://sorry.vse.cz/~xhubt01/turecko/welcome.htm - Kde píše o své cestě Tom Hubálek.
Adam.cz - Turecká republika - Několik turistických informací - víza, důležitá telefoní čísla, ...
Tours.cz - Turecká republika - Informace o Turecké republice (měna, náboženství, ceny, počasí, ...)
Cesty - Turecko - Další informace o Turecku...